Denaturovaný líh: složky, o kterých se z INCI nedozvíte
Značky
V kosmetice se většinou nepoužívá čistý alkohol, ale denaturovaný (Alcohol denat.), který je oproštěn od daně. Je opředen mnoha tajemstvími, protože ze složení kosmetického produktu se o něm zákazník nemá šanci nic bližšího dozvědět...
Denaturovaný líh: Kosmetické ingredience, o kterých se ve složení nedozvíte
(pokračování článku o alkoholu v kosmetice)
Čistý líh je opravdu přírodní látka: těžko bychom hledali produkt, který vzniká tak jednoduchým procesem přímo z ovoce / zeleniny / jiných plodin. Navíc se často používá ten s certifikací „bio", takže je dokonalou složkou pro organickou kosmetiku. A přesto s sebou nese spousty témat k diskuzi, o nichž se dočtete v první části.
Upravený líh
Navíc, v kosmetice se většinou nepoužívá čistý alkohol, ale denaturovaný (v INCI ho najdete jako Alcohol denat.), který je oproštěn od daně. Od čistého se liší tím, že jsou do něj přidané další látky, které znemožní, aby byl konzumovatelný (je například hořký). Protože jsme se v poslední době o možnosti použití lihu intenzivně zabývali z důvodu možné výroby parfémů, prozradím vám, že ne ve všech státech EU je jednoduché kosmetiku s obsahem nedenaturovaného lihu vyrábět. Zatímco v Německu je na poli přírodní kosmetiky standardem čistý líh používat, v ČR je výroba takové kosmetiky téměř nemožná. A tak se nezbývá než řídit Vyhláškou č. 141/1997 Sb., kde jsou v příloze definovaná povolená denaturační činidla. A pro zastánce non-toxic životního stylu to není hezké počtení...
Z denaturačních činidel se dá pro kosmetické účely používat 2-propanol (isopropanol), denatonium benzoát (známější jako "bitrex"), terciální butanol nebo třeba dietylftalát, což jsou opravdické "mňamky" (osobně jsem před zkoumáním této problematiky netušila, že se v kosmetice můžeme setkat s vědomě přidávanými ftaláty, wow!). Na všechny se podrobněji podíváme za chvíli.
Z přírodních denaturačních činidel ve vyhlášce najdeme mentol a thymol, problémem ale je, že se takto denaturovaný líh nedá v ČR sehnat (většina destilérek nemá povolení takto denaturovat). Pokud tedy na obale vidíte Alcohol denat., je to velmi pravděpodobně líh upravený tzn. "euro denaturací", což je kombinace isopropanolu a bitrexu. Pokud se ve výrobku vyskytuje nedenaturovaný líh, případně líh denaturovaný například mentolem nebo směsí esenciálních olejů (což u nás není povolené*), výrobce se tím pochopitelně rád pochlubí. U ostatních výrobků zůstávají použité denaturanty tajemstvím, které z INCI nerozlousknete: a přijde mi to v době, kdy se na obaly musí v EU deklarovat mj. složky, které se v kosmetickém produktu vyskytují v 0,001% koncentraci, zvláštní a nepochopitelně netransparentní.
* Není u nás povolené líh takto denaturovat. Dovážet ze zahraničí kosmetické produkty, které esenciálními oleji denaturovaný líh obsahují, dovolené je.
Denaturovaný líh v eko/bio kosmetice?
Líh je povolenou surovinou ve všech (alespoň co já vím) certifikačních společnostech, které výrobcům za poplatky vydávají eko certifikáty (ty se pak objeví na produktu a měly by spotřebiteli sloužit k lepší orientaci v nepřehledné džungli přírodní kosmetiky). Problémem podle mého názoru je, že je akceptovaný v jakémkoliv množství a ve všech produktech - pak se může stát, že ho objevíme ve vysoké koncentraci například ve vodě určené pro suchou pleť nebo dětském šampónu. Situace je samozřejmě ještě peprnější v případě denaturovaného lihu, který se v takto certifikovaných výrobích také vyskytuje. Záleží na konkrétní certifikační autoritě, jak se k problematice postaví, např. COSMOS explicitně povoluje bitrex a terciální butanol, případně další denaturanty (jediným zakázaným denaturačním činidlem jsou ftaláty).
Denaturační činidla
Všechny níže popsané účinky se týkají čistých látek, nikoliv kosmetických přípravků. Výsledná dávka, které jsme vystaveni, pokud jsou tyto látky přítomny „pouze" jako denaturační činidlo, je velmi malá. Je proto třeba připomenout, že se jedná o látky EU legislativou povolené a v současnosti považované za zcela bezpečné. Ale znáte mě: při studování vědeckých poznatků mi nejednou blikla kontrolka předběžné opatrnosti, a tak je opět na každém z nás, abychom si vyhodnotili přínosy jednotlivých kosmetických výrobků obsahujících denaturovaný líh - a porovnali je s otazníky, které nad nimi visí.
DENATONIUM BENZOÁT ALIAS BITREX
Už se vám někdy dostalo omylem do úst sotva postřehnutelné množství dezinfekčního gelu na ruce a vy se ošklíbali, protože byl nechutně hořký? Pravděpodobně jste měli tu čet s údajně nejvíce hořkou látkou světě: bitrexem.
Zvýšenou pozornost ve vědecké komunitě vyvolal bitrex během pandemie, kdy došlo k prudkému nárůstu používání dezinfekčních prostředků s obsahem lihu. Jedna studie (1) dokonce doporučila přehodnocení jeho používání jako denaturačního činidla, protože byly mnohokrát překročeny dříve běžné dávky, se kterými se náš organismus náhle musel vypořádávat.
Vědecké studie (1, 2) považují bitrex za problematický zejména při vdechování (rizikové je to zejména u astmatiků) nebo při požití. Odpovídají tomu i údaje dostupné na stránkách Evropské chemické agentury (ECHA), podle které není dráždivý pro kůži, ale je škodlivý při požití a smrtelný při vdechování. Ve vztahu ke kosmetickým přípravkům mě tak napadá: pokud je v produktu líh obsažen v malé koncentraci, podíl bitrexu v přípravku bude tak nízký, že by ho pravděpodobně nezaznamenaly ani laboratorní přístroje. Dovedu si ale představit přípravky, kde může být lihu podstatně více, např. v některých pleťových vodách. Ty se aplikují na obličej i vícekrát za den, navíc do blízkosti dýchacích cest. Proto pro mě tady vyvstává otázka, zda a kolik bitrexu se mi takto může dostat do organismu...
DIETHYLFTALÁT (DEP)
Ačkoli DEP patří mezi ftaláty, o kterých slýcháme často v negativním smyslu, neplatí pro něj pro použití v kosmetice v EU žádná omezení. To vypadá na docela neškodný ftalát, že?
Jako vždy, ani tady není pravda černobílá a i tato surovina má svoje potenciální „ale". Už jen to, že souhrn 34 toxikologických studií (3) nedokázal poskytnout jednoznačný závěr ohledně vlivu diethylftalátu na zdraví, je mírně podezřelé. Stejně jako fakt, že v Norsku je zakázáno jeho použití v hračkách, nepromokavém oblečení a předmětech pro děti do 3 let, které mohou být vkládány do úst. Co se týče kosmetiky, tak se o zákazu používání DEP uvažuje v Norsku právě teď (4).
V členských státech EU není přístup k ftalátům jednotný. Např. Dánsko a Švédsko se rozhodlo jít přísnější cestou než zbytek EU a jejich používání (včetně DEP) zcela zakázaly. Pro mě je toto rozhodnutí pochopitelné i přes to, že studie jednoznačně nepotvrzují negativní vliv na naše zdraví. Vyvrátit ho totiž také nedokázaly... A navíc byl pozorován negativní vliv DEP na kvalitu mužských spermií (3, 4).
Bez zajímavosti také není to, že se jedna studie (5) zabývala funkčností DEPu přímo v roli denaturačního činidla. Výsledkem bylo, že DEP nemění organoleptické vlastnosti (chuť) lihu, a tím vlastně nenaplňuje svůj účel (tedy to, aby byl denaturovaný líh nepoživatelný).
ISOPROPANOL (IPA)
IPA je povolenou kosmetickou ingrediencí a běžně se používá např. jako rozpouštědlo. Jeho použití pro denaturaci lihu je tedy jen jednou z mnoha možností, jak se s ním můžeme potkat. V jedné studii (6) je např. zmíněna jeho antimikrobiální aktivita, díky níž ho lze použít jako konzervant nebo jako součást dezinfekce na ruce (7), kdy může při opakovaném užívání vést k nadměrnému vysušování pokožky. Zajímavým zjištěním ale je, že ani při opakovaném používání nenarušuje kůži tak, jako časté mytí rukou různými saponáty nebo mýdly s obsahem Sodium Lauryl Sulfate, běžné mycí složky.
Také ECHA neklasifikuje isopropanol jako kožní iritant, oproti tomu ale může způsobit vážné podráždění očí a při inhalaci způsobuje ospalost nebo malátnost. I přes to, že se u IPA neočekává sensibilizace kůže, alergická reakce se vyskytnout může, což bylo potvrzeno studií (6).
Identifikace isopropanolu jako alergenu je ale poměrně komplikovaná. Jednak bývá součástí vícesložkových přípravků, nikoliv jako individuální látka, a jednak na něj nebývá zaměřována pozornost. Alergickou reakci může také způsobit spolupůsobením s dalšími přítomnými složkami, což jeho identifikaci jako příčiny reakce ztěžuje (6).
TERCIÁLNÍ BUTANOL
Kromě denaturace lihu se používá v kosmetice jako rozpouštědlo nebo parfumační složka. Jeho použití není kosmetickým nařízením nijak regulováno, ale je zahrnut do klasifikace podle Nařízení 1272/2008, které se týká označování a dalších úkonů souvisejících s chemickými látkami. Je klasifikován jako nebezpečný, je škodlivý při inhalaci, způsobuje vážné podráždění očí a může způsobit podráždění dýchacích cest. Jako kožní iritant v EU klasifikovaný není, ale např. americký Národní institut pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ho za něj považuje (8). Uvádí také, že expozice terc-butanolu může způsobit podráždění očí, nosu a krku, bolest hlavy, nevolnost, únavu nebo závratě, což se částečně shoduje s evropskou klasifikací. Další zdroj (9) uvádí, že při kontaktu terciálního butanolu s kůží může dojít k slabému začervenání, prodloužené působení může vyvolat kontaktní dermatitidu.
To byl přehled nejběžnějších denaturačních činidel, který v žádném případě neměl přinést strach a nutkavou potřebu prohledat koupelnu a vyházet vše, v čem se líh vyskytuje – spíše bych byla ráda, aby vám článek přinesl vhled to tématu denaturace, které je i v současnosti v mlze a moc se o něm nemluví. A až se budete příště v drogerii porozhlížet po kosmetice, která má Alcohol denat. na prvních místech složení, budete se tak moci sami informovaně rozhodnout, jestli ano... nebo třeba ne.
Napsaly: Aneta Adamčíková a Lenka Švecová
(obě inženýrky chemie)