3 lži o chemii v kosmetice

3   N E J V Ě T Š Í   L Ž I   O   C H E M I I   V   K O S M E T I C E

Vystudovala jsem VŠCHT, a tak války zastánců „syntetické" a „non-toxic" kosmetiky se zaujetím sleduji. A jaké jsou za mě 3 největší bludy, co se šíří kosmetickým světem na obou pólech?

1. 🧐 Ingredience je současnou legislativou povolená = automaticky to znamená, že je bezpečná.

Není pochyb, že je evropská kosmetická legislativa jednou z nejpřísnějších na celém světě. Ale prosím vás... NE, tohle přesvědčení fakt nestojí na reálných základech. Není nic turbulentnějšího, než legislativa kolem kosmetických ingrediencí! To, co bylo včera povolené, je dneska přísně regulované, nebo dokonce úplně zakázané. Příklad? Nejrůznější parabeny, silikony, UV filtry, vonné látky, kyselina salicylová... Mám pokračovat?

A tak říkám – argument, že co je povolené, to je bezpečné na věky věků, je pro mě nedůvěryhodný. Vědecké poznání jde neustále kupředu a vzhledem ke zkušenostem je předběžná opatrnost principem, který mi dává smysl víc než slepá víra.

2. 🧐 70 % toho, co si dáme na pokožku, pronikne do těla – nebo rovnou do krve.

Nee, prosím, to je fakt nesmysl! Kůže je obdivuhodná bariéra a kdyby to bylo tak jednoduché, tak jsme zombíci. Věřte mi, že je chemie účinných penetrantů (takových matric, co kůží opravdu hluboko proniknou) vážně věda a běžná kosmetika si o těchto výsledcích může nechat jen zdát. Na blogu máme o tomto tématu celý článek, ve kterém se dozvíte třeba to, že na různých částech těla ingredience penetrují různě – a tak je velký rozdíl mezi dětskou prdelkou, dospěláckým lýtkem, ale třeba taky pokožkou hlavy.

3. 🧐 Paraben free = príma.

Myslíte, že kosmetika, na které je velce napsáno BEZ PARABENŮ, je automaticky fajn? Ne, často je to spíš jen ukázkový greenwashing.

Věc se má tak, že jsou z podstaty věci vždy trochu „jedovaté" – pro lidi (ideálně) téměř ne, ale pro jiné živé organismy (třeba plísně) ano. Proto není překvapivé, že tam, kde dříve parabeny bývaly, je dneska použitý jiný konzervační systém.

Jako greenwashing vnímám, když výrobek velkými nápisy „paraben free" vytváří dojem, že v něm žádný konzervant není – nebo je, ale zelenější (a není to pravda).

Víte, já nejsem jejich velkou fanynkou, ale povím vám interní vtípek - mezi chemiky se říká, že o parabenech se toho mezi laiky tak moc namluvilo hlavně proto, že je jejich název oproti dalším konzervantům dobře vyslovitelný 😊

Což je dehonestující, na druhou stranu je to ale důležitá ukázka toho, jak velkou moc zákazník má. Protože „paraben free", to je výsledek zákaznické poptávky (a je moc prima, že tuto sílu máme!).

Jestli se parabenům ale nedá upřít jedna věc, je to jejich minimální alergenní potenciál. Kromě výše zmíněného greenwashingu, kdy jsou původní parabeny často nahrazené úplně stejnou – ne-li horší – syntetikou (např. Phenoxyethanolem), je tu tak další velké téma: a to je plejáda nových kontaktních alergií a dalších kožních reakcí.

Protože „náhradní" konzervanty jsou najednou všude, skokově v posledních letech narostlo jejich používání na lidskou pokožku. A s ním i diskuze nejen o zmíněném Phenoxyethanolu, ale také o „zelených" konzervantech typu Pentylene Glycol.

Ten si prodral cestu do předních INCI pozic přírodní kosmetiky díky několika argumentům (mj. jde vyrobit i z rostlinných materiálů a je hydratační), nicméně pravdou zůstává, že když ho vidíme na druhé pozici ve složení, je tam spíše kvůli svým konzervačním schopnostem... Bohužel, ani tato „zázračná" složka není bez problémů: ukazuje se, že má silný alergenní potenciál a obávám se, že čím více se bude používat v takto vysokých koncentracích (okolo 5 %, což je o dost více, než je u konzervace běžné), tím více problémů bude v populaci způsobovat. Uvidíme...